DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

2. den Ukrajina

2. den Ukrajina 440 km

V pět hodin ráno jsme prekročili hranice do Ukrajiny. Naše cesta vedla do překrásného města Lvov. Zde nás keše zavedly na  hlavní náměstí s radnicí, které nazývají Rynek, VIDEO ZDE

  pak dále přes historické centrum, které doporučujem za prohlídku, k asi nejznámější památce ve Lvově, a to Lychakivskiy hřbitov, pohřebiště pro polské a ukrajinské významné osobnosti včetně spisovatele Maria Konopnicka a básníka Ivana Franka. Cestou můžete vidět i tento obrázek, pomalu drkotající tramvaj, protože koleje jsou v zoufalém stavu. Není výjimkou, že denně i několikrát vykolejí.

 

VIDEO ZDE Samotný hřbitov je rozhlehlý areál, kde se musí zaplatit vstupné, které je na osobu 1 USD. Pak už se jen můžete procházet nádherným parkem s mnoha hroby. Je zde i keš.

  

Ottik6 hned vedle keše.

Ještě si odskočit pro earth keš a opouštíme maximální rychlostí, což je 60 km za hodinu město Lvov a jedeme k historickému městu Zhovkva, které je asi 32 km od Lvova.

 

Po prohlídce tohoto historického města se vydáváme vstříc k polským hranicím. VIDEO ZDE Již pomalu kilometrová kolona aut v trojstupu dává vědět, že přechod do Polska nebude jen tak. Přichází na řadu můj novinářský průkaz a vyjednávání s vojáky, kteří hlídají kolonu. Po 15 minutovém vyjednávání (úplatek jsem nedával), můžeme jet až na celnici. Po oběhání všech tří razítek na bumážku, zde musím všechno z auta vyndat. Dělají nám totální šťáru. Začínám toho mít plné zuby, ale až to všechno zase vrátím do auta, chápu proč ta šťára. Dostáváme povolení projet diplomatickou částí hranice, což znamená, že předjedeme minimálně půl kilometrovou frontu čakající na odbavení na Polské straně. Odevzdám bumážku a jsme na polské celnici. Říkáme si s Ottikem, půl hodiny, to je opravdu úspěch. Opak je pravdou. Před náma je jen devět aut v zelené zóně. Kontrola těchto devíti aut trvala polákům dvě a půl hodiny. Po odjezdu z celnice nám Polák před náma říká, že je tu už od rána, a na odbavení čekal devět hodin. Naše tři hodiny jsou opravdu úspěch. Jedeme sněr Terespol, kde budeme nocovat a brzy ráno se pokusíme překročit Běloruskou hranici.